Co je to konfigurátor dílenského nábytku a jak s ním pracovat?

Přehled funkcí konfigurátoru dílenského nábytku

Náš konfigurátor dílenského nábytku je navržen tak, aby bylo sestavení vaší vysněné dílny co nejjednodušší. Celý systém funguje na principu jednoduchého „drag-and-drop“, tedy přetahování jednotlivých prvků přímo do návrhu vaší dílenské sestavy.

V levé části dílenského konfigurátoru najdete jednotlivé kategorie dílenského nábytku, jako jsou vysoké skříně, nízké skříně, závěsné skříně, pracovní desky, perforované desky nebo příslušenství. Zároveň zde můžete vybírat také předpřipravené sestavy dílenského nábytku, které vám usnadní začátek návrhu.

Uprostřed obrazovky se nachází hlavní pracovní plocha, do které jednoduše přetahujete vybrané prvky, například dílenské skříně, regály, police nebo pracovní dílenské stoly. Díky tomu si snadno vytvoříte vlastní sestavu přesně podle rozměrů a potřeb vaší dílny.

V horní části dílenského konfigurátoru najdete ovládací prvky pro úpravu návrhu, vrácení změn nebo pokračování v objednávce. Celý konfigurátor dílenského nábytku je intuitivní a umožňuje rychle kombinovat jednotlivé části tak, aby výsledný dílenský nábytek odpovídal vašim požadavkům.

Než začnete v konfigurátoru: připravte si vaši dílnu

Předtím, než začnete pracovat v konfigurátoru dílenského nábytku, doporučujeme nejprve změřit prostor vaší dílny a připravit si veškeré nářadí i vybavení, které chcete uložit. Díky tomu získáte jasnou představu o tom, kolik úložného prostoru budete potřebovat a jaký dílenský nábytek bude pro vaši dílnu nejvhodnější.

Už před návrhem si promyslete, zda budete potřebovat dílenské skříně, regály nebo pracovní dílenské stoly. Přehled o uloženém vybavení vám pomůže správně navrhnout rozložení dílenského nábytku i jednotlivých úložných prvků.

Pokud plánujete do sestavydílenského nábytku zakomponovat umyvadlo, nezapomeňte zkontrolovat přívod vody a odpad. Stejně důležité je také ověřit přístup k elektřině pro osvětlení, zásuvky nebo další vybavení dílenského nábytku.

V této fázi byste již měli mít jasno v tom, jaké rozměry bude mít váš prostor, kolik úložného místa potřebujete a kam umístit dílenské skříně, závěsnou desku a pracovní dílenské stoly.

Nyní můžete přejít k samotnému návrhu dílenského nábytku v konfigurátoru dle postupu níže.

1. Zadejte šířku stěny a hloubku pracovní desky

Nejprve zadejte šířku prostoru, do kterého chcete nábytek umístit. Například 400 cm. Dále si vyberete hloubku pracovní desky, která vyhovuje lépe vaším potřebám.

Po zadání se vám zobrazí prázdná plocha, na které budete sestavu tvořit. V levé části najdete kategorie nábytku a příslušenství, ze kterých můžete vybírat.

7. Upravujte sestavu podle potřeby

Pokud chcete například přesunout skříňku, závěsnou desku, dílenský stůl, jednoduše jej uchopte myší a přetáhněte na nové místo.

Prvek můžete také:

• odstranit tlačítkem Odstranit nebo klávesou Delete
• zkopírovat pomocí Duplikovat

8. Hlídejte upozornění v konfigurátoru

Pokud se některý kus nábytku zbarví červeně, znamená to, že se překrývá s jiným prvkem. V takovém případě ho stačí posunout nebo upravit.

Když dílenská sestava přesáhne zadanou šířku stěny, konfigurátor dílenského nábytku vás na to také upozorní.

9. Upravte šířku stěny nebo začněte znovu

Pokud zjistíte, že potřebujete více prostoru, klikněte na možnost Upravit stěnu a změňte rozměr například ze 400 cm na 450 cm.

Kdykoliv můžete využít také tlačítko Zpět, případně začít návrh úplně od začátku.

11. Zkontrolujte košík

Po dokončení návrhu přejdete do nákupního košíku. Zde uvidíte náhled celé dílenské sestavy, seznam všech položek, jejich ceny i celkovou rekapitulaci.

Pokud máte slevový kód, vložte ho do příslušného pole a sleva se automaticky započítá.

12. Vyberte dopravu, platbu a odešlete objednávku

V posledním kroku zvolíte způsob dopravy a platby. Poté vyplníte objednávkový formulář a objednávku odešlete.

Po kontrole konfigurace vám dorazí e-mail s platebními údaji.

Zimní období je pro automobil nejnáročnější část roku. Zde jsou 3 hlavní věci, které by se měly zkontrolovat před zimou. 

Nejčastějším zdrojem potíží jsou pneumatiky, autobaterie a kapaliny.

1) Pneumatiky – přezujte a zkontrolujte hloubku dezénu

Každý rok od 1. listopadu do 31. března platí zákonná povinnost jezdit na zimních pneumatikách, pokud je na vozovce sníh, led či námraza, nebo pokud lze vzhledem k počasí očekávat, že tyto podmínky nastanou. 

Policie může za porušení uložit pokutu až 2 000 Kč a v krajním případě zakázat další jízdu.

Proto přezujte letní pneumatiky na zimní s dostačným časovým předstihem. Ke správné výměně kola vám pomůžou tyto produkty:

Stejně důležitá, jako samotné přezutí, je i hloubka dezénu. Zákon jasně určuje minimální hodnoty:

❄️ Zimní pneumatiky: Minimální vzorek pro osobní auta do 3,5 tuny  je 4 mm a pro vozidla nad 3,5 tuny minimálně 6 mm na všech hnacích nápravách.

⛅ Celoroční pneumatiky: Minimální vzorek v létě je 1,6 mm, v zimním období musí mít alespoň 4 mm (nebo 6 mm u těžších vozů).

Jízda na příliš sjetých pneumatikách je nebezpečná a může vést k pokutě či problémům na STK. 

Proto je stav dezénu dobré kontrolovat pravidelně. K přesnému měření můžete využít hloubkoměr anebo jednu z orientačních metod.

Kontrolu proveďte alespoň dvakrát ročně, při přezouvání na letní a na zimní pneumatiky.

2) Baterie – zkontrolujte stav a vlastněte nabíječku 

Autobaterie patří v zimě k nejslabším článkům vozu. Krátké jízdy, časté studené starty a zapnuté spotřebiče spotřebují tolik energie, že se akumulátor nestihne dobít. 

Výsledkem je, že auto v zimě nenastartuje. Abyste této situaci předešli, nechte si v autoservisu provést zátěžový test a kontrolu dobíjení alternátoru. 

Ujistěte se, že máte doma nabíječku autobaterií a startovací kabely. 

Pokud se vám baterie vybije, můžete ji nabít i bez odpojení. Tutoriál najdete zde.

3) Kapaliny: ostřikovače, chladící kapalina a olej

V zimě je důležité, aby kapaliny nezamrzly a motor správně chladil i mazal. Proto proveďte tyto 3 kroky:

Vyměňte letní směs v ostřikovačích za zimní. Zimní nemrznoucí směs volte alespoň do −20 °C (pokud pojedete do hor, tak −30 °C). Nemíchejte ji s letní směsí anebo vodou, aťnezamrzne v tryskách. 

Doplňte hladinu chladící kapaliny. Můžete také zkontrolovat hustotu chladící kapaliny v autoservisu. Hustota udává její odolnost vůči mrazu. 

Doplňte hladinu motorového oleje. Před zimou je dobré neodkládat doplnění oleje, aby starty auta byly snazší a motor byl v dobrém stavu.

Jaké nástroje jsou potřeba na výměnu kola?

Základem pro výměnu kol hever neboli zvedák, kterým vůz bezpečně zvednete. Poté budete potřebovat podpěry pod auto, které auto zajistí proti pádu. Pro povolení šroubů je nutná gola sada anebo pneumatický rázový utahovák. 

Pro správné utažení šroubů na předepsaný moment, doporučujeme používat momentový klíč.

Hodí se i přenosný kompresor a manometr, se kterým snadno zkontrolujete tlak v pneumatikách.

Jak vyměnit pneumatiky na zimu?

1. Zastavte vozidlo na rovině a pevném podkladu (asfalt, beton..)
2. Zatáhněte ruční brzdu, zařaďte rychlost P anebo 1, a podložte auto zakládacím klínem pod protilehlá kola.
3. Připravte si nářadí. Hever, podpěry a gola sadu/momentový klíč.
4. Povolte každý šroub o ½ otáčky. Šrouby povolujte ještě když je vozidlo na zemi, ne na heveru.
5. Najděte zvedací bod vozidla v manuálu a zasuňte pod něj hever.
6. Zvedněte vozidlo heverem za zvedací bod. Zvedněte auto jen tolik, aby kolo „viselo“. 
7. Nastavte požadovanou výšku na podpěrách. Všechny podpěry musí mít stejnou nastavenou výšku, aby auto stálo rovně.
8. Umístěte podpěru pod pevnou část vozidla (rám, náprava...). 
9. Spusťte heverem vozidlo na sedlo podpěry a jakmile vozidlo sedí bezpečně na podstavci můžete hever  odstranit.
10. Proces 6-9 opakujte na druhé straně vozidla. Pokud plánujete zvednout celé auto, začněte přední částí a potom zadní. Nikdy nenechávejte auto na zvednutém zvedáku.
11. Povolte a vyšroubujte všechny šrouby
12. Sundejte starou pneumatiku
13. Zkontrolujte směr dezénu, šipka „Rotation“ musí být ve směru jízdy.
14. Nasaďte novou pneumatiku, tak aby díry na šrouby seděly s závity na kole. Utáhněte šrouby tak, aby se kolo neviklalo, ale finální dotažení provádějte až je vozidlo na zemi.
15. Nadzvedněte vozidlo heverem za zvedací bod, odeberte podpěry a spusťte auto na zem.
16. Proveďte finální utažení momentovým klíčem do kříže.
17. Zkontrolujte tlak v pneumatice. Pokud je třeba, nahusťte pneumatiku na hodnoty ze štítku (hodnoty se nachází na dveřích řidiče anebo v manuálu)
18. Po 50–100 km znovu dotáhněte šrouby. Ujistíte se, že si vše sedlo.

Vždy se řiďte instrukcemi v manuálu vozidla! Postup se může lišit dle typu a výrobce vozidla. 

V tomto článku se dozvíte jak autobaterii připojit a odpojit, jak ji nabít a jak dlouho nabíjení autobaterie trvá.

Také je zde popsán postup pro zapojení startovacích kabelů.

Proč se autobaterie vybíjí?

Příčin je hned několik:

1. Krátké jízdy – startování odebírá více energie, než se při krátké cestě stihne dobít.
2. Závada dobíjení – pokud nefunguje alternátor, který autobaterii dobíjí, baterie se rychle vybije. 
3. Stáří baterie – běžná autobaterie do auta vydrží 4–6 let, poté její kapacita rychle klesá.
4. Zapomenuté spotřebiče – zapnutá světla, rádio nebo nabíječka na mobil snadno baterii vybijí.
5. Dlouhé stání – i zaparkované auto odebírá energii a po delším stání se může baterie vybít.

V zimě je situace horší – studené starty jsou pro akumulátor velkou zátěží a vybíjí baterii rychleji.

🔋 Nabíjení autobaterie bez odpojení

Nabíjení přímo ve voze je nejjednodušší způsob, jak nabít autobaterii, aniž byste ji museli vyjímat.

Jak postupovat krok za krokem:

1. Vypněte motor, zapalování a odpojte všechny elektrické spotřebiče (nabíječky, palubní kameru...)
2. Odklopte krytky pólů baterie (pokud je má). To zajistí lepší kontakt svorek s nabíječkou.
3. Připojte červený kabel na kladný pól (+), černý kabel na záporný pól (–). Toto pořadí minimalizuje riziko jiskření.
4. Zapněte nabíječku a nastavte správný režim. Většina osobních aut využívá 12 V napětí autobaterie, některé dodávky a nákladní vozy pak 24 V. Chytré nabíječky si často samy rozpoznají vhodný režim a přizpůsobí dobíjecí proud.
5. Počkejte na úplné dobití. Průběh sledujte na displeji nabíječky nebo podle kontrolních diod.
6. Odpojte nabíječku ve správném pořadí: nejprve vypněte nabíječku a odpojte ji ze sítě, poté odpojte černý kabel ze záporného pólu (–), a nakonec odpojte červený kabel z kladného pólu (+).
7. Vraťte plastové krytky zpět na póly baterie.

Jak zapojit startovací kabely?

Pokud auto už nenastartuje a nemáte u sebe autonabíječku, můžete vozidlo nastartovat za pomoci druhého auta. 

Nikdy nestartujte vozidlo pomocí auta, které má jiné napětí autobaterie, aby se nevytvořilo přepětí.

Před připojením startovacích kabelů nastartujte pomocné auto a postupujte takto:

1. Připojte červený kabel na kladný pól (+) vybité baterie A.
2. Druhý konec červeného kabelu připojte na kladný pól (+) pomocné baterie B.
3. Černý kabel připojte na záporný pól (-) pomocné baterie B
4. Druhý konec černého kabelu připojte na kovovou vodivou část motoru. Nikdy nepřipojujte černý kabel na záporný pól (-) baterie.

Nechte chvíli vybitou baterii dobíjet a po 30 s nastartujte vybité vozidlo. Pokud se povede vozidlo nastartovat, odpojte kabely v opačném pořadí (začít krokem 4 a skončit krokem 1).

Pokud se nastartovat nepodaří, přidejte trochu plynu na pomocném vozidle a vyčkejte 2 minuty.

Pokud se i takto auto nepodaří nastartovat, autobaterie je zcela vybitá.

🔋 Nabíjení odpojené autobaterie

Pokud chcete mít nad nabíjením plnou kontrolu nebo nechcete nechávat nabíječku v autě bez dozoru, je vhodné baterii vyjmout a nabíjet ji mimo vozidlo. Tento postup je bezpečnější, zejména u starších aut, nebo pokud máte obavy, že by nabíjení mohlo poškodit citlivou elektroniku.

Jak postupovat krok za krokem:

1. Vypněte motor, zapalování a odpojte všechny elektrické spotřebiče (nabíječky, palubní kameru...)
2. Ujistěte se, že máte klíče u sebe. U některých vozů se při odpojení baterie aktivují zámky a auto by se mohlo samo uzamknout.
3. Odpojte svorky v doporučeném pořadí: nejprve záporný pól (–), poté kladný pól (+).
4. Vyjměte baterii z vozu. Dávejte pozor, může vážit 10 až 20 kg. Nezapomeňte auto ručně zamknout, protože elektronické zámky při odpojené baterii nemusí nefungovat.
5. Přeneste akumulátor do suchého a dobře větraného prostoru. Ideální je garáž nebo dílna.
6. Připojte nabíječku - nejprve červený kabel na kladný pól (+), poté černý na záporný (–).
7. Zapněte nabíječku a nastavte vhodný režim. Inteligentní nabíječky samy regulují nabíjecí proud.
8. Po dokončení nabíjení nabíječku vypněte, poté odpojte svorky v opačném pořadí. Nejdříve černý kabel (–), pak červený (+).
9. Připojte baterii zpět do auta a připojte póly v tomto pořadí: nejprve kladnou svorku (+), pak zápornou svorku (–).

Jak dlouho se nabíjí autobaterie v nabíječce?

Záleží na kapacitě a hloubce vybití. Lehce vybitý akumulátor se dobije za pár hodin, úplně vybitý potřebuje i více než 10 hodin. Platí, že autobaterii nelze nabít za pár minut. Dlouhodobé přebíjení ale může vést k poškození.

Za jak dlouho se nabije autobaterie jízdou?

U starších modelů aut několik minut, u novějších klidně i dvě hodiny jízdy. 

Jak se chovat k autobaterii, aby vydržela déle?

• Jezděte pravidelně delší trasy (cca 20 km), aby se baterie dobila. To platí hlavně pro zimní období a studené starty.
• U aut se systémem inteligentního nabíjení brzděte motorem, nevyřazujte zbytečně na neutrál, jelikož pak se baterie nenabíjí.
• Pokud auto dlouho stojí, dobíjejte baterii externě.

Každý rok platí povinnost zimních pneumatik od 1. listopadu do 31. března. 

V tomto období musí být zimní pneumatiky nasazeny vždy, když:

• je na vozovce souvislá vrstva sněhu, ledu či námrazy,
• nebo lze vzhledem k počasí důvodně předpokládat, že tyto podmínky během jízdy nastanou. Jinak riskujete pokutu až 2 000 Kč.

Připravte se na zimní sezónu kontrolou hloubky dezénu a přezutím na zimní pneumatiky.

Minimální hloubka dezénu je předepsána zákonem a liší se podle typu pneumatik i vozidla. Při jízdě na příliš sjetých pneumatikách riskujete nejen pokutu, ale také svou bezpečnost.

❄️ Minimální hloubka dezénu zimních pneumatik

U osobních vozů ≤ 3,5 t je minimální vzorek 4 mm.

U vozidel ≥ 3,5 t je minimální vzorek 6 mm na všech hnacích nápravách s trvalým přenosem síly.

☀️ Minimální hloubka dezénu letních pneumatik

U všech vozidel je minimální vzorek 1,6mm.

⛅ Minimální hloubka dezénu celoročních pneumatik

Celoroční pneumatiky se řídí stejnými pravidly jako letní a zimní pláště. 

V letním období musí mít minimálně 1,6 mm.

V zimním období musí být hloubka vzorku minimálně 4 mm, případně 6 mm u vozidel nad 3,5 tuny.

Rizika jízdy na sjetých pneumatikách

Pokud je hloubka dezénu pod zákonem stanovenou hranicí, riskujete nejen pokutu, ale i ohrožení bezpečnosti. Mezi hlavní rizika patří:

• Pokuta až 2 000 Kč na místě (ve správním řízení 1 500–2 500 Kč).
• Možnost zákazu další jízdy, pokud stav pneumatik ohrožuje bezpečnost.
• Problémy s pojišťovnou, jelikož při nehodě může odmítnout plnění kvůli sjetým pneu.
• Neprodloužení STK
• Zhoršené jízdní vlastnosti - prodloužená brzdná dráha, riziko aquaplaningu, ztráta trakce na sněhu a ledu.

Ani starší  pneumatiky s dostatečným dezénem nemusí být bezpečné. Po pěti a více letech stárne pryžová směs a zhoršuje se přilnavost.

Jak zjistit stav dezénu?

Kontrola hloubky dezénu patří k základní údržbě vozu a měla by se provádět pravidelně. Existuje hned několik metod, jak zjistit, zda už vaše pneumatiky potřebují výměnu:

1.Indikátory opotřebení (TWI)

Každá pneumatika má v dezénu umístěné malé výstupky označené jako TWI – Tread Wear Indicator. Tyto indikátory odpovídají minimální povolené hloubce vzorku. Pokud jsou v jedné rovině s běhounem, znamená to, že pneumatika už nesplňuje zákonné požadavky a je nutné ji vyměnit.

2. Měření dezénu mincí (5 Kč u letních, 50 Kč u zimních)

Jednoduchou orientační metodou je také měření pomocí mince. Zasuňte minci mezi drážky dezénu a pozorujte hloubku dezénu.

U letních pneumatik se používá pětikoruna hlavou dolů – pokud je vidět celá číslice 5, je dezén už pod hranicí 1,6 mm.

U zimních pneumatik se používá padesátikoruna. Pokud vidíte vnější okraj mince, znamená to, že vzorek je příliš nízký.

3. Hloubkoměr

Nejspolehlivější je použití speciálního hloubkoměru. Ten vám umožní přesně změřit hloubku dezénu. Měřit byste měli na více místech, nejen uprostřed běhounu, ale také u vnitřního a vnějšího okraje pneumatiky. 

Tím zjistíte, jestli se pneumatiky sjíždí nerovnoměrně, což by mohlo signalizovat problém s tlakem nebo geometrií vozu.

Pravidelná kontrola je nutná minimálně dvakrát ročně – při přezutí na letní a zimní pneumatiky. Před delší cestou se také vyplatí prověřit hloubku vzorku.

Jak vyměnit pneumatiky na zimu?

1. Zastavte vozidlo na rovině a pevném podkladu (asfalt, beton..)
2. Zatáhněte ruční brzdu, zařaďte rychlost P anebo 1, a podložte auto zakládacím klínem pod protilehlá kola.
3. Připravte si nářadí. Hever, podpěry a gola sadu/momentový klíč.
4. Povolte každý šroub o ½ otáčky. Šrouby povolujte ještě když je vozidlo na zemi, ne na heveru.
5. Najděte zvedací bod vozidla v manuálu a zasuňte pod něj hever.
6. Zvedněte vozidlo heverem za zvedací bod. Zvedněte auto jen tolik, aby kolo „viselo“. 
7. Nastavte požadovanou výšku na podpěrách. Všechny podpěry musí mít stejnou nastavenou výšku, aby auto stálo rovně.
8. Umístěte podpěru pod pevnou část vozidla (rám, náprava...). 
9. Spusťte heverem vozidlo na sedlo podpěry a jakmile vozidlo sedí bezpečně na podstavci můžete hever  odstranit.
10. Proces 6-9 opakujte na druhé straně vozidla. Pokud plánujete zvednout celé auto, začněte přední částí a potom zadní. Nikdy nenechávejte auto na zvednutém zvedáku.
11. Povolte a vyšroubujte všechny šrouby
12. Sundejte starou pneumatiku
13. Zkontrolujte směr dezénu - šipka „Rotation“ ve směru jízdy.
14. Nasaďte novou pneumatiku, tak aby díry na šrouby seděly s závity na kole. Utáhněte šrouby tak, aby se kolo neviklalo, ale finální dotažení provádějte až je vozidlo na zemi.
15. Nadzvedněte vozidlo heverem za zvedací bod, odeberte podpěry a spusťte auto na zem.
16. Proveďte finální utažení momentovým klíčem do kříže.
17. Zkontrolujte tlak v pneumatice. Pokud je třeba Nahusťte na hodnoty ze štítku (hodnoty se nachází na dveřích řidiče anebo v manuálu)
18. Po 50–100 km znovu dotáhněte šrouby. Ujistíte se, že si vše sedlo.

Vždy se řiďte instrukcemi v manuálu vozidla! Postup se může lišit dle typu a výrobce vozidla.